Město Rokytnice nad Jizerou

imagetools1.jpg

Výraznou dominantou našeho města je 37 metrů vysoká věž secesní radnice na Dolním náměstí, vybudované v letech 1902-03. Pokud zdoláte 147 na její ochoz, nabídne se vám dosud neznámý pohled na město a jeho okolí. O málo mladší, z let 1907-08, je další dominantní stavba města, sousední bývalá mechanická tkalcovna bavlny Franze Haneye, pozdější textilka Rotextile, pro níž se hledá nové využití. V r. 1996 vzniklo zajímavé Horní náměstí s dřevěnými štíty, rovněž připomínajícími krkonošskou architekturu, některé další prvky jsou pak odvozeny spíše z alpských staveb. O něco málo výše, v Rokytnu, můžete obdivovat úžasný soubor tradičních krkonošských roubenek. Pěknou lidovou architekturu najdete i nedaleko našeho penzionu v Dolní Rokytnici (např. čp. 111, 115 a 184). Významnou památkou je i pozdně barokní kostel sv. Michala z let 1752-59 na místě původní dřevěné protestantské svatyně z roku 1598, naposledy upravený v roce 1996.

Dvoračky

 Pokud se vydáte na výlet severně od Rokytnice, určitě nesmíte vynechat návštěvu populárních horských bud na jižním svahu Lysé hory. V restauraci Štumpovka vaří výbornou domácí kuchyni, pečou vlastní pečivo, vynikající jsou například zdejší borůvkobé knedlíky. Samotné boudy, původně nazývanané Rokytenské dvorské, jsou uváděny již v roce 1688, bydleli tu hlavně pastevci. Největší ze skupiny bud, postavená v roce 1770, vyhořela v roce 1893 – při požáru zahynula i jedna dívka. Zničený objekt koupil hrabě Harrach a vybudoval zde hostinec Dvoračky, přebudovaný do dnešní podoby v roce 1928.

 

Pramen Labe

Pramen Labe.jpg

Jedno z nejnavštěvovanějších míst v okolí, symbolické pramen Labe, najdete na rozlehlé Labské louce v nadmořské výšce 1 286 m (skutečné prameniště leží o 100–300 m dále). V roce 1680 místo navštívil a požehnal královéhradecký biskup, v roce 1968 bylo u pramene umístěno 24 znaků měst, jimiž Labe protéká (později přibyly další).

 

                           

Kotel

Jedna z nejhezčích krkonošských hor (1 435 m) se zvedá severozápadně od Rokytnice. Výrazný suk kupovitého tvaru tvoří svory s vložkami křemenců, na plochém nepřístupném vrcholu roste kleč a tráva. Po severním svahu vede turistická cesta z Dvoraček k Vrbatově boudě, obzvláště malebná, zeleně značená  turistická cesta z Dvoraček k Horním Mísečkám prochází jižními a jihovýchodními svahy Kotle, tvořenými 30 metrů hlubokými ledovcovými kary Velké a Malé Kotelní jámy, oddělenými skalním Liščím hřebínkem. Ve středověku se zde primitivně dobývaly měděné rudy. 

Huťský vodopád

 Impozantní, asi 20 metrů vysoký kaskádovitý vodopád najdete na Huťském potoce nedaleko Rokytna.
V minulosti byl vyhledávaným výletní a zábavním místem, v restauraci U Huťského vodopáduse pořádaly o nedělích tancovačky. Potok byl nazván podle první krkonošské sklářské huti, ve které od roku 1562 pracovala známá rodina Schürerů. 

Kořenovská zubačka

Kořenov - zubačka 2020 (3).jpgMimořádná technická památka a jediná ozubnicová železniční trať v ČR, na rozdíl od jiných podobných staveb s normálním rozchodem kolejí, byla vybudována v letech 1900–02. Z německého Petersdorfu (dnes polské Piechowice) v té době vedla trať do Harrachova (tehdy bývalo dnešní harrachovské nádraží též na německém území), řešilo se pokračování v Čechách. Směr přes Rokytnici nad Jizerou byl zamítnut a zvítězila trasa přes Kořenov (pohraniční stanice) do Tanvaldu. Bylo třeba vyřešit značný sklon, navíc byly vybudovány čtyři tunely (nejdelší příchovický měří 932 m). Nejzajímavější je úsek mezi Tanvaldem a Kořenovem s tzv. dvoupásovou Abtovou ozubnicí, dlouhý 6 564 metrů, zdolávající převýšení 235 metrů s maximálním stoupáním 58 promile. Dalších 5,5 km do Harrachova již je běžná trať. Zajímavostí bylo uplatnění ozubnicového systému v Dolním Polubném – ozubnice byla položena do středu kolejí a uzpůsobena do výhybek, přestože stanice leží v rovině. Bohužel v roce 1992 byly tyto unikátní výhybky sneseny a v roce 1996 sešrotovány. V roce 1945 byl provoz pro špatný technický stav zastaven, český úsek ožil po rekonstrukci až v r. 1962. Jezdí tu normální vlaky, ozubnicová kolej se používá jen při jízdách historických vlaků. V Kořenově pak vzniklo malé železniční muzeum, dále se postupně rozšiřuje. Přístupná bývá také obnovená historická výtopna, kde se opět opravují historické stroje. V době, kdy se na Zubačce konají akce, můžete se svézt také na okruhu důlního vláčku o rozchodu 450 mm. 

 

Buřany

Buřany, Janatův mlýn (1).jpg

 Jeden z našich nejkrásnějších vodních mlýnů najdete v Buřanech, romantické rekreační horské osadě. Roubený Janatovům mlýn (čp. 37) pochází z roku 1767, současnou podobu má z roku 1913. Patří k nejlépe dochovaným, plně funkčním mlýnům u nás. V interiéru se dochovala kompletní mlýnská technologie převážně z poloviny 19. století až počátku 20. století (nejstarší části jsou již z doby založení mlýna) se dvěma válcovými stolicemi. Vodní kolo v roce 1920 nahradila stále funkční Francisova turbína, zajišťující pro objekt elektrickou energii. V obytné části je mj. stará chlebová pec. Rodina však nejen mlela mouku a pekla chléb - součástí mlýna je i vesnický konzum. Cenný objekt bývá příležitostně přístupný, zejména v době konání Dřevosochání. 

Františkov

Františkov - Starý kravín 2018 (8).jpg

 Oblíbená rekreační horská osada, založená kolem r. 1675 hrabětem Harrachem. Uvidíte tu množství nádherných roubených chalup či zajímavé dřevěné plastiky. Ty jsou výsledkem tradičního Dřevo - kovosochání, setkání sochařů s kulturním programem ve Starém kravíně. Je zde i stálá expozice, přibližující nelehký život v Krkonoších v minulosti. Kromě nástrojů běžné potřeby jtu uvidíte sbírku hasičské techniky, nebo pravidelně se obměňující výstavy umělců různých žánrů.

 

Štěpánka

Jedna z našich nejkrásnějších rozhleden stojí na zalesněné Štěpánově výšině nedaleko Příchovic, na pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Kamenná stavba je 24 metrů vysoká a byla vybudovaná v rozmezí let 1847–92. Dnes nabízí nádherné výhledy do širokého okolí.

Sněžné jámy 

Sněžné jámy.jpg

Mimořádně atraktivní a dechberoucí lokalita na polské straně Hraničního hřbetu. Malá a Velká jáma jsou ledovcové kary s rozpukanými žulovými stěnami, vysokými asi 200 metrů. Na dně jsou ledovcová jezírka (Kochelské rybníčky).Sněžné jámy nejlépe uvidíte z některé z vyhlídek při červené hřebenovce (Cestě česko – polského přátelství).